Třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) je v bylinkářství oblíbená celá staletí. V dnešní době je mezi lidmi známá hlavně pro své působení na duševní pohodu, naši předkové ji však využívali doslova jako všelék. Sahali po ní při problémech s trávením, zánětech močových cest i při gynekologických potížích. V tomto článku si na působení třezalky důkladně posvítíme. Zaměříme se nejen na situace, kdy může být užitečná, ale zmíníme také nežádoucí účinky třezalky. Tato nenápadná rostlinka se žlutými kvítky má totiž pořádnou sílu, takže je dobré vědět, kdy a jak ji použít, ať z jejího potenciálu vytěžíte co nejvíce.
Třezalku můžete pěstovat i na balkoně
Třezalka tečkovaná, latinsky Hypericum perforatum, je bylina se žlutými květy, které se daří po celé Evropě. Narazíte na ni na svazích se sušší půdou, na okrajích chodníků nebo na loukách. Pěstování třezalky tečkované je možné nejen na zahradě, ale také na balkoně. Roste především v polostínu či na slunci.
Pokud jde o sběr třezalky, zaměřte se především na nať, tedy nadzemní části, případně na samotné kvítky. Dejte však pozor na to, že druhů třezalky je hned několik. Třezalka tečkovaná bývá velmi často zaměňována s třezalkou skvrnitou a je potřeba důkladně prohlédnout list proti světlu, aby člověk poznal rozdíl. V dnešní době už naštěstí můžete třezalku využít i bez hlubších znalostí bylinkářství. Prodává se totiž jak sušená, tak také ve formě různých extraktů.
Výčet účinků třezalky vás možná překvapí
Podle lidových léčitelů má třezalka tečkovaná velmi širokou škálu účinků. Někteří dokonce tvrdí, že všechny její výhody ještě nebyly ani zdaleka objeveny. Není tedy divu, že je tak populární. Znali ji už ve středověku, kdy tato rostlinka byla oblíbená jako nástroj k odhánění démonů nebo jako amulet proti zakletí. Využívala se však také pro léčbu ran nebo různých bodnutí a kousnutí. Ve starém Řecku sloužila hlavně k léčbě melancholie, společně s medovou vodou ji však bylinkáři aplikovali i zevně, především ke zklidnění spálenin. Účinky třezalky byly známy i jinde v Evropě, kde tato bylinka byla oblíbeným prostředkem na zranění a pohmožděniny.
Třezalka se však využívala i v jiných oblastech. Lidé po ní sahali při potížích s játry a žlučníkem, na podporu zdraví kůže, při nespavosti a při žaludečních vředech. Zevně se aplikovala k léčbě otoků, ekzémů a hemeroidů, občas dokonce i k léčbě zlomenin. Není tedy divu, že jakmile doba pokročila, bylinka se nevyhnula pozornosti vědců, kteří se snaží účinkům třezalky tečkované přijít na kloub. Díky tomu máme k dispozici plno studií, které působení třezalky na organismus alespoň částečně objasňují.
Dá se třezalka použít jako přírodní antidepresivum?
Hodně pozornosti vědci zaměřují na oblast duševního zdraví, kde se účinků třezalky tečkované využívá asi nejvíce. Přehled 35 studií, který byl vypracován v roce 2016, dospěl k závěru, že třezalka tečkovaná snižuje příznaky mírné až středně těžké deprese podobně jako antidepresiva na předpis [1]. K podobným výsledkům došla také analýza 27 studií z roku 2017 [2].
Asi vás tedy nepřekvapí, že třezalka je obecně známá jako antidepresivum z přírody. Je však důležité si uvědomit, že zatím nepatří mezi schválené léky proti depresi a stále jde „pouze“ o doplněk stravy. To ale rozhodně neznamená, že si třezalku můžete naordinovat jen tak. Pokud depresi už řešíte a máte předepsána antidepresiva, bylinku byste užívat neměli. V organismu by mohlo dojít k nadměrnému zvýšení hladiny serotoninu, hormonu štěstí. To obvykle vede k výkyvům krevního tlaku, podrážděnosti, k žaludečním potížím nebo dokonce k halucinacím. Proto se třezalka a antidepresiva nesmí kombinovat.
Tip: Třezalka se často doporučuje užívat v temných měsících, kdy je málo sluníčka a lidé mají sklony k horší náladě. Pokud víte, že sychravé počasí a nedostatek světla se na vaší psychice podepisuje, zkuste tuto bylinku zařadit. Další rostlinkou, po které můžete v nepohodě sáhnout, je také šafrán.
.png) |
.png) |
Třezalka tečkovaná funguje i na spaní
Vzhledem k tomu, že třezalka pozitivně působí na emoční rovnováhu a využívá se pro navození pocitů relaxace, je celkem logické, že ovlivňuje také spánek. Zlepšuje jeho kvalitu a usnadňuje usínání. Rozhodně ale nepočítejte s tím, že po pár kapkách výtažku z třezalky nebo po šálku čaje zavřete oči sotva se vaše hlava dotkne polštáře. První výsledky se dostaví nejdříve po týdnu užívání.
Tip: Pokud chcete začít užívat třezalku na spánek, lepších výsledků dosáhnete, když zároveň upravíte své spánkové návyky. Rady, jak na to, najdete v našem článku Jak rychle usnout.
Vnější užití třezalky
Třezalka se k léčbě ran, popálenin, bodnutí, kousnutí a ekzémů používá od nepaměti. Dokonce i moderní výzkumy ukazují, že přispívá k normálnímu stavu pokožky. Hlavní zásluhu na tom mají především její antibakteriální a antivirové účinky. Výzkumů zaměřených na vnější užití třezalky je bohužel o něco méně než těch, které zkoumají její vliv na psychiku. Ale i tak se dají najít studie se slibnými výsledky.
V jedné z nich se vědci zaměřili na atopickou dermatitidu a zjistili, že lokální aplikace třezalky tečkované může zlepšit příznaky ekzému ve srovnání s placebem [3]. Další malá studie provedená na 20 lidech zase naznačila, že místní aplikace třezalky tečkované by mohla zlepšit zánět a snížit závažnost psoriázy. Je však zapotřebí dalšího výzkumu, aby třezalka tečkovaná mohla být do léčby kožních potíží plnohodnotně zařazena.
Třezalka pro ženy
Další účinky třezalky tečkované ocení především něžné pohlaví. Bylinka totiž pomáhá bojovat s příznaky PMS (premenstruačního syndromu). Studie provedená na 36 ženách ve věku 18 až 45 let ukázala, že denní užívání tablet s obsahem Hypericum perforatum bylo při léčbě nejčastějších fyzických a behaviorálních symptomů spojených s PMS účinnější než užívání placeba [4].
Třezalka však může být užitečná i pro ženy, které už PMS netrápí. Umí si totiž poradit také s negativními příznaky menopauzy, především s výkyvy nálad, smutkem a úzkostí. Má mírné sedativní účinky, které napomáhají k uklidnění, a navíc podporuje uvolňování serotoninu a dopaminu, tedy hormonů dobré nálady.
Tím ale možnosti využití třezalky tečkované rozhodně nekončí. Vědci zkoumají také její vliv na močové cesty, trávení, dýchací systém, imunitu a funkci kardiovaskulárního systému.
Má třezalka tečkovaná i nežádoucí účinky?
Nežádoucí účinky třezalky většinou bývají mírné a zahrnují hlavně trávicí potíže a únavu. O bylince se velmi často mluví také v souvislosti s fotosenzivitou, tedy zvýšenou citlivostí kůže na světlo, ale v praxi se tento problém při užívání běžných dávek projevuje velmi zřídka. Pokud však bylinku konzumujete dlouhodobě ve vyšších dávkách, slunění se raději vyhněte. Stejné pravidlo platí, i když aplikujete třezalku na kůži v podobě kapek nebo oleje.
Více problémů než vedlejší účinky třezalky by vám mohlo způsobit spíše její kombinování s různými léčivy. I když se to zdá až neuvěřitelné, tato bylinka dokáže oslabit terapeutický účinek medikamentů. Neměla by se proto brát s léky na ředění krve, s imunosupresivy, antidepresivy, chemoterapeutiky, nebo třeba s antivirotiky a antimykotiky. Může také snížit účinek digoxinu a theofylinu. Proto je důležité zařazení doplňků stravy s třezalkou vždy konzultovat s lékařem.
Tip: Třezalku vysaďte také před chirurgickými zákroky, především kvůli možným interakcím s přípravky pro anestezii. Neměla by se brát ani po transplantacích, protože způsobuje snížení hladiny cyklosporinu v krvi, což teoreticky může vést až k odmítnutí transplantátu.
Této bylince by se měly vyhnout také těhotné a kojící ženy. Dostává se do mléka a může u dítěte vyvolávat ospalost nebo nervozitu. Vhodná není ani při užívání orální hormonální antikoncepce. Vzhledem k tomu, že neguje účinky některých léčiv, by teoreticky mohla vést ke snížení ochrany před početím.
Dávkování a použití třezalky
Určit správnou denní dávku třezalky tečkované může být docela oříšek. Podle Ministerstva zdravotnictví je doporučená denní dávka 300 mg, ale tradiční medicína často doporučuje užívat až několikanásobné množství. Nejlépe tedy uděláte, když se budete řídit dávkováním na produktu, který plánujete zařadit do jídelníčku. Pokud chcete užívat sušenou třezalku a připravovat si z ní čaj, obvyklá dávka jsou přibližně 2 lžičky 3× denně.
Myslete také na to, že správné použití třezalky je dlouhodobější. První změny totiž pocítíte nejdříve za 14 dní. Ideální je udělat si přibližně 6 týdenní kůru a pak bylinku na 3 měsíce vynechat.
Třezalka tečkovaná je bylinka s mnoha pozitivními účinky. Působí na psychiku, spánek, pokožku, močové cesty i na trávení. Je však důležité dodržovat doporučené dávkování a užívání třezalky konzultovat s lékařem, zejména pokud berete nějaké léky.
ZDROJE:
[1] Apaydin EA, Maher AR, Shanman R, Booth MS, Miles JN, Sorbero ME, Hempel S. A systematic review of St. John's wort for major depressive disorder. Syst Rev. 2016 Sep 2;5(1):148. doi: 10.1186/s13643-016-0325-2. PMID: 27589952; PMCID: PMC5010734.
[2] Ng QX, Venkatanarayanan N, Ho CY. Clinical use of Hypericum perforatum (St John's wort) in depression: A meta-analysis. J Affect Disord. 2017 Mar 1;210:211-221. doi: 10.1016/j.jad.2016.12.048. Epub 2017 Jan 3. PMID: 28064110
[3] Nankervis H, Thomas KS, Delamere FM, et al. Scoping systematic review of treatments for eczema. Southampton (UK): NIHR Journals Library; 2016 May. (Programme Grants for Applied Research, No. 4.7.) Chapter 12, Complementary therapies. Available from: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK363152/
[4] Canning S, Waterman M, Orsi N, Ayres J, Simpson N, Dye L. The efficacy of Hypericum perforatum (St John's wort) for the treatment of premenstrual syndrome: a randomized, double-blind, placebo-controlled trial. CNS Drugs. 2010 Mar;24(3):207-25. doi: 10.2165/11530120-000000000-00000. PMID: 20155996.
Poraďte se se svým lékařem, než začnete se suplementací výživových doplňků. Veškeré informace uvedené v tomto článku slouží pouze ke vzdělávacím účelům a nejsou náhradou lékařské diagnózy. Nelze je tedy považovat za lékařskou radu nebo doporučenou léčbu.
